Když jsem v Xzone otevíral první prodejnu v Praze, bylo mi 26 let. E-shop se už začal rozjíždět, ale pořád to byla malá věc, kde se zásilky balily pomalu na pultu v prodejně v Lounech. Mít nějaké místo v Praze mě strašně lákalo, ale zároveň jsem se toho dost bál – řešit další sklad, další prodejní místo, se kterým systém nepočítal. Platit nájem, platit prodavače. Jak to tam budu kontrolovat? Co když mě tam budou krást? Zároveň jsem ale věděl, že v době, kdy důvěra v e-shopy nebyla vysoká, je fyzické místo důležité – a více než polovina zákazníků byla z Prahy.


Tyhle vzpomínky mi teď běží hlavou poté, co jsme po 16 letech zavřeli již kultovní prodejnu Xzone v Korunní na Vinohradech. 31. 7. 2025 byl bohužel jejím posledním dnem. V pátek jsme se s ní v naší jiné pražské prodejně v OC Lužiny symbolicky rozloučili – malým „smutečním posezením“ :) s bývalými vedoucími prodejny a některými věrnými zákazníky. Ale zpět k příběhu.



Tak moc jsem tu prodejnu v Praze chtěl, až mi osud přihrál zákazníky, kteří si u nás kupovali World of Warcraft a zároveň provozovali lasergame v jedné pasáži na Národní – v Paláci Metro. To už je pro opravdové pamětníky, dneska to tam dávno není, ale pro představu: tři patra do podzemí, totální underground a kyberpunk v jednom. Počítačová herna, arkádové automaty, lasergame a další herní mašiny. Všechno v šeru osvíceném halogeny. Když jsem tam šel poprvé, abych si to prohlédl, čekal jsem, že někde u zdi bude ležet feťák se stříkačkou v ruce. Tak to tam působilo. Naštěstí to nakonec nebylo tak hrozné, ale jako správné pařanské kyberpunkové doupě by to obstálo i dnes.


Provozovatelé lasergame chtěli, abych tam s nimi prodával hry – že mi tam zřídí „prodejnu“, oni zajistí místo a personál a já dodám zboží a zákazníky. Slovo prodejna dávám do uvozovek schválně, protože šlo o čtyři prkna přitlučená na zeď za pultem obsluhy počítačové herny, kde bylo vystaveno pár her, a k tomu malý příruční sklad s krabicemi her od nás. Bylo to myšlené jako výdejní místo, kam si lidé budou chodit vyzvedávat objednávky z Xzone – a jim to tam přitáhne nové potenciální zákazníky. Koncept podobný Zásilkovně, jen o mnoho let dřív. A kupodivu to začalo velmi rychle fungovat – zákazníků tam chodilo dost. Zpětně obdivuji ty maminky, které šly synáčkovi pro hru k vysvědčení a musely projít celým tím prostorem. Ale co by rodič neudělal pro radost dítěti, že? :-) Ale to ještě nebyla Korunní, spíš takové první oťukávání, jak by prodejna mohla fungovat a zda je o ni v Praze vůbec zájem.


Když jsem to vyprávěl v pátek na Lužinách, smáli jsme se tomu a dokonce jsem přečetl část tiskové zprávy, kterou jsem vyhrabal. Cituji:


„Hry v kamenném obchodě za internetové ceny! Louny, 26. května 2006 – Do této chvíle čistě internetový herní obchod www.xzone.cz spustil od 1. května osobní odběr a prodej her v centru Prahy. Rozšiřuje tak boj o zákazníka i na pole kamenných obchodů.“


Hned se mi vybavila kauza, kterou tento nevinný text způsobil. V té době bylo běžné, že na fyzické prodejně se hry prodávaly za vyšší, doporučené ceny od distributora, a na internetu se o zákazníky bojovalo slevami. Distributoři si tehdy mysleli, že internet nemá velkou budoucnost… heh. Já ale nechtěl mít dvojí ceny – na e-shopu a v prodejně – nepřišlo mi to fér. Některým herním distributorům se to ale nelíbilo, chtěli nám pozastavit dodávky zboží a vím, že jsem to s nimi dlouho žehlil a vysvětloval. Kdybych to tehdy neustál, Xzone by skončil. Ale vraťme se ke Korunní.


Lasergame a herna končily, místo se zavíralo a majitel domu chystal rekonstrukci. Nám se ale ukázalo, že mít fyzické místo a reprezentativní prodejnu v Praze dává smysl – a že do toho chceme skočit naplno. Hledali jsme po Praze dlouho nějaké místo, až se povedlo najít rohový dům na Vinohradech. Nájem nebyl nejnižší, ale pořád ještě schůdný. Vzal jsem všechny finanční rezervy a šli jsme rekonstruovat a vybavovat. Nájem jsem podepsal 1. 3. 2009 a první prodeje proběhly někdy koncem léta. Už to samo o sobě ukazuje, že to nešlo hladce. Během té doby nás tam vykradli, než jsme to stihli pořádně zabezpečit, a několikrát jsem zapochyboval, jestli by nebylo lepší vrátit se jen k online prodeji.



Za těch 16 let jsme prodejnu několikrát předělávali, modernizovali a zákazníků přibývalo. Vyzkoušeli jsme si různé půlnoční prodeje, na které vzpomínám s nostalgií, ale zároveň si říkám, že je zázrak, že se nikdy nikomu nic nestalo :). Asi největší akcí bylo zahájení prodeje Battlefield 3 – přišlo přes 500 lidí, fronta se točila kolem bloku a poslední zákazník byl obsloužen ve 4:30 ráno.


Když jsem si vyhledal čísla, za těch cca 16 let jsme prodali přes 215 000 kusů zboží asi 146 000 zákazníkům (resp. na počet účtenek). Nevím, jestli je to hodně nebo málo, ale na malou prodejnu to asi není špatné – zvlášť když jsme byli v prvních letech rádi i za 10 prodejů denně. Ve zlaté éře krabicových her žila prodejna hlavně z titulů od Blizzardu – a vůbec nejprodávanějším produktem se stala World of Warcraft – předplacená karta na 2 měsíce hraní. Těch se prodalo opravdu hodně tisíc.


Na Lužinách, v novější a modernější prodejně v obchodním centru, kde máme i prostor na turnaje a další akce, jsme se sešli se čtyřmi prodavači z Korunní, kteří u nás už nepracují a život je zavedl jinam. Fajn bylo, že z těch 16 let tam dohromady byli 12 let, takže historky byly výživné, úsměvné a někdy i dojemné. Nejvíc mě asi dojal příběh jedné „pařanské rodiny“, která se vždycky přišla s celou rodinou rozloučit s odcházejícím prodavačem.


Samozřejmě padla otázka: „Proč to zavíráte, když je to tak super?“ Bohužel, doba pokročila. Krabicové hry se už skoro neprodávají, prostor není vhodný pro merch ani pro komunitní akce, z prodejny se postupně stal skanzen a investice do přestavby by se nám už nikdy nevrátila. Dům, kde se prodejna nachází, potřebuje značné opravy a byznysově to už prostě nedávalo smysl. Přišel čas jít dál.


V Praze nekončíme. Prodejnu máme i jinde, i když je výrazně dál. Ale doba se změnila – spoustu objednávek si lidé vyzvednou na výdejních místech nebo v boxech. Na Lužinách chceme dál rozvíjet turnaje, přednášky, zahájení prodeje a další aktivity v prostoru, který je modernější a vhodnější. Vedle toho máme podobné místo v Brně, které dobře funguje – i když by se nám někdy hodil větší prostor.


Všem zákazníkům a spolupracovníkům, kteří za těch 16 let na prodejně nakupovali nebo tam pracovali, bych chtěl ještě jednou poděkovat. Doufám, že se budeme potkávat i nadále – v rámci jiných aktivit Xzone.


DÍKY.


Článek je z blogu Martina Schovance - Byznysový život na dlouhé trati.